Prodejna otevřena

10 zajímavostí o vodní dýmce, které jste možná nevěděli

Vodní dýmky mají opravdu bohatou historii a stále je na nich co objevovat. A tak kromě správné přípravy je dobré znát i pár zajímavostí, které jste možná vůbec netušili.

  1. Oslovujeme, voláme, dýmko!

Vodní dýmka má po světě mnoho názvů a ke každému přišla trošku jiným způsobem. Podívejme se alespoň na tři nejznámější.

  • Hookah – Slovo je odvozené z hindského slova huqqa, majícího kořeny v arabštině s významem ‚láhev‘ nebo ‚nádoba‘. V kolonizované Indii, kde se Britové poprvé setkali s vodní dýmkou, pak vzniklo slovo hookah.
  • Shisha – Další název, používaný především v zemích bývalého Osmanského impéria, je odvozen z tureckého şişe – arabsky Šīšah, což znamená ‚skleněná láhev‘. Dnes je především termínem pro tabák, jenž se do vodních dýmek užívá.
  • Nargilah – V prastarém sanskrtu znamená slovo nārikela ‚skořápka kokosu‘, ze kterých se dýmka původně vyvíjela. Z toho pak vzniklo arabské a hebrejské slovo Nargilah.

Našli bychom mnoho dalších jmen, například Tobamel, Maasel, Qalyān nebo Tombak – pokud vás baví etymologie, u dýmek se dá bádat do aleluja.

 

  1. Dámy s dýmkou

Větší rozšíření vodních dýmek přišlo v 19. století, kdy se exotický rituál stal lákavou módní záležitostí. Zajímavé je, že to byly především ženy, které si vodní dýmku dopřávaly. Vysvětlení tohoto jevu tkví v tom, že příprava a kouření vodní dýmky vyžaduje čas. Majetní muži měli toho času mnoho obchodních, politických a společenských povinností, zatímco jejich manželky či dcery měly čas na různá rozptýlení. Například klábosení u vodní dýmky.

 

  1. Nej vodní dýmky světa

Největší vodní dýmka na světě stojí v Hollywood Hookah Lounge v Los Angeles. Na výšku měří pět metrů a na šířku jeden. Nejdražší dýmky vyrábí švédská firma Desvall Hookah. Tyto dýmky jsou vyrobené na zakázku z drahých kovů a diamantů. Jejich cena dosahuje 100 000 dolarů.

 

  1. S melasou na věčné časy

A už nikdy jinak! Není to vůbec dlouho, co se vytvořila směs tabáku a medu, ze které se vyvinul dnešní tabák do vodních dýmek. Dřív se totiž používal normální sušený tabák. 

 

  1. Vodní dýmka jako politický nástroj

V zemích blízkého východu, kde je vodní dýmka nedílnou součástí společenského života, je i častým předmětem politických roztržek. Tématy mohou být protesty za nižší spotřební daň nebo aktuálně zavírání hookah lounges během pandemie koronaviru. Také mohou být součástí politické agitace, v tomto případě se připravená dýmka nabízí voličům v rámci kampaně.

 Ignis pro hz 2-28

  1. Ovocná korunka

Už dvě století nazpět se při speciálních příležitostech u vodní dýmky používalo vydlabané ovoce namísto korunek. Ovoce totiž dodává tabáku další rozměr chuti. Připravit ovocnou korunku ale není jen tak a je potřeba čas, trpělivost a pečlivost. Výsledek ale stojí za to.

 

  1. Odmítnutá dýmka hozená rukavice

Odmítnout pozvání ke společnému kouření vodní dýmky se dříve chápalo jako velká urážka. Pozvání bylo pokládáno za vyjádření úcty a důvěry, takže slušnost velela ho přijmout. Ani dnes byste takové pozvání v tradičnějším prostředí neměli brát na lehkou váhu a dát hostiteli najevo, že jste si vědomi prokázané cti.

 

  1. Tabákové chutě

Původní orientální vodní dýmky sloužily k inhalaci vonných bylin, konopí nebo hašiše, jež měly přinést omamné účinky. Někdy se dýmky používaly také jako anestetikum. Ale na přelomu 16. a 17. století přinesli misionáři tabák na dvůr Mughalského císaře Akbara Velikého (Mughal byla říše na území dnešní Indie a Pákistánu) a ten se postupně začal šířit po celé Asii. 

 

  1. Dýmky starých Indiánů

Výzkumníci zjistili, že američtí Indiáni ke kouření tabáků a bylin používali vydlabanou dýni naplněnou vodou. Existují i divoké teorie o překonání Atlantiku dávno před Kolumbem a rozšíření tohoto zvyku do Afriky a dál do Asie.

 

  1. Alenka v říši dýmkařů

V světoznámém díle Lewise Carrolla, Alenka v říši divů, se objevuje postava kouřící housenky – v anglickém originále hookah-smoking caterpillar. Předmětem sporů je dodnes její význam. Carroll jím buď chtěl dodat své postavě nádech exotiky, nebo naznačoval, že je zkouřená. To byla v té době častá záměna v rámci zaběhnutého stereotypu, že kuřáci vodních dýmek jsou vlastně kuřáky opia nebo hašiše.